Venku se rozjaøilo a mì se zaèalo stýskat po toulání na horách.... Zaèínáme plánovat kam se letos podíváme a s tím se jako vždy zaènou vybavovat vzpomínky na všechna krásná místa, která zùslala v pamìti.

Nejen v pamìtí, ale hlavnì "v srdci" mám Rumunsko a samozøejmì nejlíp se vybaví poslední výprava na Piatra Craiului... Pøíroda nedotèená zástupy turistù,stáda ovcí na stráních, ovèáètí psi,kteøí jsou ochotní bránit stádo bez ohledu na zranìní (svoje i vaše :P)...

S odstupem èasu je ve vzpomínkách vystøídá rychlý sled rùzných pocitù: vzrušení z cesty pøed nástupem do vlaku, ukrutné vedro co brání ve spaní, mramorové nádraží v Brašovì, kouzelná domluva s taxíkaøi: " nevím kam chce jet! mì je to jasný,nastupte..tak teï mi ukažte tu mapu" :D. A pak cesta v dešti na høeben. Nohy ztuhlé z vlaku se nechtìjí pohybovat, voda teèe po nohách do bot... Jupí! Sluníèko! Cabana na dohled...jooooo! Jejda?! Co ten bernardýn?! Ups, oni jsou dva :D

Pak následují další a další nádherná rána. Funíme do kopce, brouzdáme se trávou, dech se tají nad pohledy ze skal dolù a já vím, že pro takové dny žiju. Je to absolutní FLOW

Ukaž fotky z akce::>>