S dojmem toho, že po týdenním ježdìní na kole v rumunských horách musím být nabušenej jak Kozlíková, nakládám svoje a Katèino kolo, plus spoustu rùznejch bajkerskejch serepetièek, do Víovýho auta a v 18.00 vyrážím na cestu smìr Láznì Bìlohrad.
Cestoval jsem sám, protože Kaèa se do svého domácího mìsteèka vydala už o pár dní døív, aby si taky koneènì trošku užila rodiny, ale hlavnì aby v pátek veèer vyzvedla startovní èísla, èipy a asi 2 kila reklamních pøedmìtù. :) Po pøíjezdu do Bìlohradu, asi v pùl desáté, volám Kaèe na mobil, kde se mi však ozve její mamka se slovy, že Kaèenka je v hospodì. Jdu tedy sám nahoru a kdo se mi to nepotácí naproti… Kaèa, co paøila se svým kamarádem… Nechal jsem se strhnout „davem“ a taky dávám dva pøedzávodní kousky. Veèer vynášíme kola do bytu, ubytujeme je u sestry v pokoji a jdeme spát.
Ráno nás budí chraptivý hlas ampliónu, který ohlašuje pøedstartovní pøípravy na námìstí hned pod našimi okny. Vyhrabeme se z pelechu a vrháme na pøípravu kol. Pøidìlat po pøevozu pøední kola, pøišroubovat èipy, nasadit startovní èísla, namazat øetìz. Pak je øada na nás. Bereme si dresy „Kola Šírer“, aby v Èechách vìdìli, kdo je to pøišel porazit a jdeme se rozšlápnout.
Na startu naší 50-ti km trati je pøibližnì 450 lidí a my stojíme v první ètvrtinì. Mùj cíl: dojet pod 2h 30min, Kaèin cíl: dojet. Udílím Kaèe poslední taktické rady ohlednì dopování se energetickejma tyèinkama a už se ozývá výstøel z moždíøe. Šlápnu do pedálù a po krátké strkanici se pøipojuji k jedné skupince a té se nepustím asi prvních 20 km. Prvních asi 10km je po asfaltu a pak pøichází dùsledek noèního deštì. Bláto, bláto a nic než bláto. Skupinka se trhá, dochází k prvním pádùm a srážkám v dùsledku úzkých cestièek a tak se chytám skupinky asi 3 lidí, mezi nimi i osudové sleèny v èerveném. S tou se asi až do 40 km pøedháníme a navzájem tak hecujem k lepšímu výkonu. Pak však pøichází bod zlomu. Pøejezd brodu, kde vìtšina závodníkù zastavuje, bere kola na ramena a navzájem se strká. Já, jako jediný v dobì kdy jsem mìl možnost provádìt pozorování, jsem brod projel a tak získal nadskok. Ten jsem si od této chvíle udržel a dokonce ještì 4 km pøed cílem jednoho èlovìka pøedjel.
Cílovou pásku jsem tak protnul jako 102, ve své kategorii však 36. Svùj cíl jsem však nesplnil. Mùj èas byl 2h 32min 45s. Blátem zašpinìném až za ušima èekám na Kaèu. Ta dojíždí v podstatì èistá (což mì pøekvapuje) v èase 3h 44min 5s na krásném 30. místì v kategorii. Dostává rùži od poøadatele, pusu ode mì a padá únavou na zem. Po krátkém odpoèinku sprchujeme kola a odcházíme domù osprchovat sebe.
Po vyhlášení vítìzù a losování tomboly (ani jedno se nás nakonec netýkalo) jsme se dozvìdìli, že na trati musel dvakrát zasahovat vrtulník, tak jsme rádi, že jsme v poøádku. Hned poté zaèíná hudební minifestival, kde hraje naše oblíbená kapela Komunální odpad, èímž je celý den nádhernì završen.
V nedìli odjíždíme domù, vstøíc novým dobrodružstvím.
Uka fotky z akce::>>