Koneènì jsem do poèítaèe naukala èlánek, který mìla Simèa za úkol sepsat. Tímto svou smìnku splnila. Gratulujeme. Abychom mìli dílka pohromadì, pøidávám ještì Martinu báseò.
SKOTAÈINY NA LYŽÍCH
V pátek 31.1.2009 poøádal Barvínek outdoorovou akci nazvanou Skotaèiny na lyžích. Zúèastnila jsem se jí i já s kamarádkou Kristýnou Tihelkovou, jako jediné ze ZŠ Podomí. Ostatní dìti byly z Brna.
Kdybych mìla tuhle akcièku hodnotit jako ve škole...ehm...je to jasné. Mé hodnocení zní 1*** atakdál :). Kdo tu nebyl, o hodnì pøišel!
Zaènu mým nástupem do autobusu smìr Brno – hlavní nádraží. Takže jsme s Kikinou a Káou nastoupily do autobusu, protože na støeše bychom se asi nerady vezly :). Cesta do Brna se vùbec nezdála být dlouhá, spíš naopak. Jeli jsme po dálnici D1 a Kikina nám vyprávìla, èím to je, že je tam tolik autonehod. Prý se u jednoho billboardu zaène ulièkou autobusu procházet princezna, nebo se posadí vedle Vás v autì, to Vás zaujme a...bum. Ale to jen tak pro zajímavost. V Brnì jsme nastoupili do vlaku, potom jsme ještì jednou pøestoupili a jeli jsme do Nového Mìsta na Moravì. Tam jsme odevzdali naše batohy Víovi do auta a ten je odvezl do chaty ve Tøech Studních.. My jsme se na chatu mìli dopravit autobusem, který mìl jet od nádraží, ale bohužel nejel. Šli jsme tedy pìšky. Ale vía pro ty, co už vážnì nemohli, pøijel autem (já jsem byla mezi nimi, ne, že bych byla padavka, ale byla jsem po nemoci, která se mi teï vrátila).
V chatì jsem byla s Kikinou a nìjakýma cizíma holkama, ale pak jsme šly za Laurou. Až všichni dorazili a ubytovali se, šli jsme dolù na veèeøi. Mìli jsme tìstoviny s tvarohem a kakaem (Vío, umíš vaøit – aspoò nìco urèitì:)). Pak nám Káa povídala nìco o zdravovìdì a šli jsme spát.
Ráno nás budil Vía. Šli jsme na snídani a øekli jsme si, co máme mít v batùžku a dívali jsme se na „teorii bìžkování“. Na snídani jsme mìli dobrùtku zvanou „cosi z kuchynì“. Bylo to dobré, protože to bylo dle vlastního výbìru. Pak jsme mìli vlastní hygienu a úklid. Taky jsme se mìli sbalit a obléct na cestu. Po snídani jsme totiž mìli jít na bìžky. Když byli všichni sbalení, vybrali jsme si bìžky a rozdìlili se do dvou skupin. Na ty, co už trochu umí bìžkovat a na ty, kdo neumí. Ta jedna se ještì rozdìlila na dvì, nevìdomky proè :). Byli jsme to my, kteøí na tom stáli prvnì. Bìželi jsme asi 7 kilometrù, ale nechci kecat! Já jsem ze zaèátku padala, ale pak už míò. Bylo to super! Pár metrù od chaty jsme potkali Víu. Ti, kteøí ještì chtìli, jeli s ním do kopce... a z kopce... juchùùù! Až jsme dojeli do chaty, Kikina mi oznámila, že má Laura klíèky od našeho pokoje u sebe, takže jsme se tam nemohly dostat. Po asi hodinì jela Pea a Linda pro ty klíèe, asi jsme dìlaly moc... hmm... èurbes :).
„Hurá, koneènì náš pokoj“, zakøièely jsme, když jsme zase vstoupily do našeho království. Zanedlouho byl obìd (kolem pùl ètvrté). Polévka byla výborná!
Po jídle jsme mìli èas do celoveèerní hry. Laura nám pomohla s pøevleèením do obleèení „30. let“ a my jí. Nemohly jsme se doèkat té hry. Pak jsme se dozvìdìli pravidla: Pea a Linda sedìly u pøepážky, kde jsme sepisovali nìjaké vìci, které musíme do pùl roku splnit. Mimochodem já jsem se upsala, že napíšu tenhle èlánek. Podle originality úkolu jsme dostali èástku v dolarech (samozøejmì falešných) a pak jsme šli hrát hazardní hry. Buï se nám èástka mìla zvìtšit nebo zmenšit, že ano? Taky jsme si mohli koupit jídlo a pití, ale vìtšina byla zadarmo! Byly tam napøíklad tyto hry: kostky, ruleta, Black Jack; já s Kikèou jsme vìtšinu èasu hrály kostky. Potom probìhla dražba smìnek, na které jsme se upisovali, my to máme vyrobit nebo napsat, prostì splnit a nìjakým zpùsobem odevzdat tomu, kdo si to „koupil“. Mno, pak jsme šli do pokojù, nìkteøí umýt a spát.
Další den jsme se vzbudili a šli na snídani, sbalit vìci a dojet do Nového Mìsta na bìžkách, pak vlakem do Brna a do svých domovù.
Strašnì MOC, MOC, MOC se mi tyhle skotaèiny líbily, už se MOC, MOC, MOC tìším na další akci, které se zúèastním (snad už v bøeznu). Mám Vás všechny ráda (všechny, koho znám aspoò malinko osobnì) a doufám, že to vidíte podobnì. Dìkuji!
Vaše kamarádka
Simona Davidová
SKOTAÈINY NA BÌŽKÁCH
V pátek jsme pøijeli,
vlakem jsme dojeli.
Chvilku jsme šlapali
a v chatì papali.
V sobotu byly bìžky,
nemusíme chodit pìšky.
Veèer v casinu jsme byli,
sklenice šampáòa do sebe lili.
Na nedìli jsme se netìšili,
že odjedeme jsme vìdìli.
Když odjedem - achich, ach,
skonèil víkend na bìžkách.
Marta Koláèková
Uka fotky z akce::>>